BARBORKA
vrchol
poblíž hradu Buchlova. Viz. kaple sv. Barbory, Modla

BĚLOV
obec
234 m n.m., na pravém břehu Moravy 2 km z. od Otrokovic, 13 km jv. od Kroměříže
V katastru obce paleolitické nálezy, stopy keltského a slovanského osídlení.
Osada je poprvé připomínána v listině jmenující majetky spytihněvského kostela v roce 1131 (Nabeloue). Od roku 1365 náležela ke kvasickému panství.
Obec se vyznačuje širokou na západním konci uzavřenou návsí s domy většinou průčelím do návsi. Před budovou bývalé školy je umístěn pomník 16 padlým bělovským občanům v I. světové válce a 1 padlému ve II. světové válce.

BLIŠICE
obec
308 m n.m., 1 km s. od Koryčan
Prvně zmiňovaná k roku 1322, kdy se podle obce jmenuje břeclavský sudí Mikuláš z Blišic. Na skalnatém, nápadně vyčnívajícím ostrohu uprostřed vsi stávala tvrz připomínaná roku 1358 jako majetek Vojslava z Blišic. Roku 1447 byla tvrz již pustá, roku 1530 již neexistovala. V polovině 15. století se obec nacházela v majetku Zicha Kužela ze Žeravic, roku 1466 pánů ze Zástřizl od nichž ji získal roku 1530 Vilém z Víckova pán na Cimburku a Koryčanech. Od té doby ves zůstala v majetku koryčanského panství. Významným zaměstnáním obyvatel obce byla v minulosti výroba kolomazi; pec na smolu existovala ještě v letech 1875 - 1895. Kaplička z roku 1866 stojí zhruba v místech zaniklé tvrze.

BOHUSLAVICE
obec
208 m n.m., 4,5 km s. od Kyjova rozkládající se na obou březích říčky Kyjovky (Stupavy)
Okolí obce je bohaté na archeologické nálezy. Bylo zde zjištěno paleolitické sídliště s nálezem mamutích kostí, neolitické sídliště, pohřebiště z období kutury zvoncovitých pohárů, únětické sídliště z doby bronzové, žárové hroby lužické a slezské kultury. Bohatě jsou zastoupeny také nálezy z období slovanského včetně kostrových mohyl. Významným nálezem je také zlatá mince, barbarská napodobenina solidu císaře Heraklia (610 - 641) z trati Dolní choboty.
Poprvé je obec zmiňována roku 1131. Prvním známým majitelem obce připomínaným roku 1356 byl Beneš z Bohuslavic. Držitelé obce se poměrně rychle střídali, neboť měla nejen značný vojensko strategický, ale také hospodářský význam . Značnou část obecních příjmů tvořilo totiž mýto, vybírané na zdejší křižovatce ochodních cest. Z roku 1385 pochází první zmínka o  místním kostele. Stávala zde tvrz, která zanikla, pravděpodobně v souvislosti s vybudováním hradu po roce 1408 pány z Holštejna. Tento hrad se zde udržel pravděpodobně až do válek česko - uherských, kdy o něm zprávy mizí. Roku 1510 se obec dostala do majetku bučovického panství, jehož součástí zůstala i přes svou odlehlost až do 19. století. Roku 1572 povolil Jan Šembera Bohuslavicím vlastní pečeť s dvěma dubovými ratolestmi, na každé dva žaludy položené křížem a visící dolů. Roku 1980 se obec stala součástí města Kyjova.
Jednolodní kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1408 se dochoval v podobě po přestavě z let 1697 - 1700, kdy byla také přistavěna věž. Nadživotní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1820. Socha madony s dítětem je z 19. století, stojí však na soklu s výklenky z roku 1707.

BORŠICE
obec
212 m n.m., 8 km z. od Uh. Hradiště leží z části na svahu, z části v údolí Dlouhé řeky
Okolí obce je archeologicky velmi zajímavé. V tratích Chrástka, Nadhorky a Svobody se nacházejí nálezově bohaté paleolitické stanice. V katastru Boršic jsou však i stopy osídlení neolitického i eneolitického. Pozornost si zaslouží také hradisko lužické kultury a slovanské mohylové pohřebiště.
Dobu vzniku obce můžeme hledat nejpozději na konci 12. století Podle falza z druhé polovině 13. století hlásícího se k roku 1202 koupil za 50 hřiven stříbra markrabí Vladislav Boršice od rytíře Přibyslava a daroval je velehradskému klášteru. Boršice patřily k důležitým hospodářským obcím velehradského panství. Mimo hostinec, mlýn a rybník zde měl velehradský klášter také vinice. V obci žila drobná šlechta, existovalo zde několik svobodných usedlostí a lenní statek. Význam Boršic byl už před husitskými válkami potvrzen vznikem farnosti a kostela.
Farní kostel sv. Václava byl nově postaven v letech 1700 - 1703, později zvětšen, nynější podoba pochází z roku 1791. Má 3 oltáře, hlavní obraz sv. Václava od Ignáce Raaba. Na schodišti ke kostelu stojí barokní socha sv. Antonína. Hodnotnou barokní stavbou v obci je také budova fary (čp. 191) se zachovalou dispozicí a původním průčelím. Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi pochází z l. 1798 - 1808. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na Hložkách je z roku 1733.
Při svátečních příležitostech se zde nosí lidový kroj.

BORŠICKÝ POTOK
vodní tok, viz. Dlouhá řeka.

BRADLO
významný bod Chřibských hřbetů
543,4 m n.m., 2,5 km sz. od obce Vřesovice
Úzký, ve směru ssv. - jjz. protáhlý hřbet s příkrými svahy, tvořený paleogenními pískovci a slepenci soláňských vrstev magurského flyše. V ssv. části hřbetu skalní útvary s názvem Noha nebo Špidlák.
Na vrcholu se rozkládalo předvěké hradisko, z něhož se dochovaly v terénu jen nepatrné zbytky. Na náhorní rovině 500 m severozápadně od vrcholu Bradla se nachází mohylové pohřebiště.
Na hřbetu je vystavěna Koryčanská kaple

BRDO
nejvyšší bod Chřibů
586,7 m n.m., 2,5 km jz od obce Roštín
Vrchol úzkého asymetrického hřbetu s příkřejším severozápadním svahem, tvořený paleogenními pískovci a slepenci soláňských vrstev magurského flyše, zalesněný bukovými a smrkovými porosty. V severozápadním svahu se nacházejí četné malé skalní formy. Na vrcholu stávala vysoká dřevěná rozhledna až do konce 70. let našeho století.
Základem jména tohoto kopce je staré nářeční slovo brd s významem "zalesněná vyvýšenina, obvykle se skalnatým vrcholem". Původní význam staročeského brdo byl "mečík, součást tkalcovského stavu", který byl později metaforicky přenesen na výše uvedený význam.
V jihovýchodním svahu jsou dobře patrny zbytky valového opevnění protáhlého tvaru halštatské lužické kultury z konce doby bronzové a starší doby železné. Valy na severovýchodní straně dosahují výšky okolo 1,5 m, na jižní pak až 2 m. Přerušení valu na východní straně nám pravděpodobně lokalizuje vstupní bránu. Plocha tohoto horského hradiska je odhadována na 4,5 ha. Hradisko bylo objeveno roku 1887 Olomouckým musejním spolkem a poprvé popsáno roku 1890 dr. Františkem Přikrylem.

BŘESTECKÁ SKÁLA
členitý skalní útvar
380 m n.m., 2,5 km sz. od obce Břestek, v jižním úbočí vrchu Komínku
V okolí stopy prehistorického osídlení z období staršího i mladšího neolitu.
Skalní masiv se člení na tři části nazvané Hlavní kámen, Plotna a Východní věžka. Skalisko je využíváno horolezci; nalezneme zde několik pěkných výstupů (popsáno celkem 20 tras). Prvovýstupy v l. 1946 - 1957 uskutečnili M. Janec, A. Komárek, V. Rosůlek aj.
Nedaleko v údolí Salašky se nalézá restaurace Pod skalou.

BŘESTEK
obec
238 m n.m., 8,5 km sz. od Uh. Hradiště, 2 km s. od Buchlovic v údolí protékaném Zlechovským potokem
Z obce jsou známy ojedinělé starší i mladší neolitické nálezy, na podzim roku 1898 zde byly nalezeny tři bronzové sekyrky.
Osada Břestek je poprvé připomínána roku 1141, kdy zde vlastnil 4 popluží spytihněvský kostel. Roku 1389 byl držitelem obce Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se o ni rozdělily jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, provdaná za Václava z Morkovic. Syn Anny, Milota z Morkovic předal roku 1464 Břestek Mikulášovi ze Zástřizl, jenž jej předal roku 1481 Anežce ze Žákovic a Jindřichovi Podstatskému z Prusinovic a ten roku 1541 městu Hradišti. Od města získal obec již roku 1549 Břestek Mikuláš st. Buchlovický z Domamyslic, jehož synovci jej zapsali roku 1551 Janovi Ždánskému ze Zástřizl na Buchlově. Od této doby náležela obec k panství buchlovskému. Břestek byl v minulosti proslulý hrnčířstvím a kamnářstvím.
V zahradě školy se nachází pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z druhé třetiny 18. století Kaplička Panny Marie u polní cesty do Buchlovic byla postavena roku 1720. Zvonice na návsi je pozoruhodná novogotická stavba z konce 19. století (1888), pro kterou byl roku 1947 zakoupen ze sbírky místních občanů nový zvon Cyrila a Metoděje. Roku 1929 byl na návsi odhalen pomník obětem I. světové váky, roku 1970 byl přemístěn do předzahrádky školy. Typickou stavbou lidové architektury s historickým vinným sklepem - dům č. 157 v části obce Záhumní.
Část obce se nazývá Chabaně, je dnes využívána především jako rekreační oblast s velkým množstvím chat. V této část obce se nachází památný strom - sekvojovec obrovský. Strom s vrcholem poškozeným bleskem má obvod kmene 5 m a stáří je odhadováno na 200 let. Sekvojovec obrovský pochází původem ze Severní Ameriky a patří k největším stromům světa.

BŘEZINA
vodní nádrž, viz. Klimentský potok.

BŘEZOVÁ
nejvyšší bod Kostelanské vrchoviny
411 m n.m., 3 km ssv. od obce Košíky
Zalesněný, široce zaoblený hřbet tvořený paleogenními pískovci a jílovci soláňských vrstev magurského flyše.

BUDAČINA
skalní útvar
2,5 km sv. od obce Kostelany, na svahu kopce Trávníček nad Kudlovickou dolinou
Malá skupina pískovcových skal obklopená původním bukovým porostem, prohlášená chráněným přírodním útvarem roku 1966 (0,80 ha). Největší skaliska jsou nazývána Malou a Velkou skálou. Ve Velké skále se nachází pseudokrasová jeskyňka, rozšiřující se dovnitř. Skalisko je opředeno mnohými pověstmi, zvláště o úkrytu zbojníků (Onráš a Juráš), přepadajících odsud kupce projíždějící nedalekou kupeckou stezkou. Na Velké skále je umístěna pamětní deska s reliéfem Antonína Rozsypala, umučeného roku 1941 v Mauthausenu, jejímž autorem je sochař S. Harna.
Horolezecká činnost je zde zakázána. Z dříve vykonaných horolezeckých tras je popsáno celkem 21. Většinu prvovýstupů provedli v roce 1950 K. Zapletal, A. Vala, V. Kutík.