KOŠÍKY
obec
278 m n.m., 7 km jzz. od Napajedel, v údolí Smitého potoka ve v. části Chřibů
V katastru obce se nachází archeologická lokalita Sklepisko.
Potok protékající obcí je připomínán již v privilegiu Přemysla Otakara I. z roku 1220 vymezujícím hranice velehradského kláštera. Potok je v listině jmenován říčkou Peškou (rivulus Bezca). Po vzniku obce byl potok valašskými osadníky nazýván Bečvou (doloženo 1659). Dnes se vedle oficiálního názvu Smitý potok užívá také lidové označení Košický potok.
Obec vznikla na napajedelském panství okolo roku 1618 jako lesní lánová ves v souvislosti s kolonizací zdejšího kraje valašskými osadníky. Zpočátku se pravděpodobně jednalo jen o několik chalup rodin, které zde v lesích pálily dřevěné uhlí. Proto dostala obec jméno až o několik desítek let později. Výslovně jsou Košíky vzpomínány až roku 1669 v Lánském rejstříku. Název obce je zřejmě odvozen od zaměstnání jejich obyvatel vyrábějících košíkářské zboží. Někteří jej však spojují se příjmením věřitele velehradského kláštera, tento Košík měl v zástavě od kláštera dvůr Rovnou, který je v berních registrech roku 1516 uváděn jako dvůr Košíkovský. Farou obec přináležela původně do Jalubí, od roku 1841 do Jankovic.
Obecní pečeť nese vyobrazení košíku hroznů.
Kaple Panny Marie byla postavena roku 1888 na místě staré kapličky a zvonice z roku 1780, která se sesula vlivem velkých dešťů roku 1875. Ve vížce kaple je původní 22 kg vážící zvon ze staré kapličky. Kříž u kapličky pochází z roku 1895.

KOSTELANY
obec
365 m n.m., 10 km jv. od Zdounek,12 km j. od Kroměříže, na sv. úpatí Chřibů
Přestože jméno obce ukazuje na její starobylý původ, nejsou o obci žádné záznamy před rokem 1667. Obec příslušela ke kvasickému panství, ale díky výše zmíněné absenci záznamů nevíme kdy a jak se stala jeho součástí.
K obci přísluší skupina chalup při silnici na Kroměříž zvaná Čenče. Zde se také v trati Na kameňáku nalézá starobylý smírčí kříž lidově zvaný Baba. V parčíku na návsi stojí pomník padlým v I. a II. světové válce na kterém je umístěna busta T. G. Masaryka. Pamětní kámen z pískovce připomíná osvobozování obce rumunskou armádou. Kolem obce se nachází zbytky dálnice budované během II. světové války. V katastru obce jsou průzkumné vrty na zemní plyn a ropu, která je zde také v malé míře těžena a soustřeďována v úpravně. Hlubinné ropné vrty zde dosahují hloubky okolo 1500 m.
Záskalí - přírodní rezervace, výměra 31,82 ha - společenstva typu bohatých dubových bučin s výskytem vzácných druhů rostlin.

KOTOJEDKA
vodní tok
Pramení jižně od Cetechovic v severozápadní části Chřibů pod Vlčákem ve výšce 455 m n.m., teče severovýchodním směrem přes Těšánky, Zdounky a Kotojedy. Do Moravy ústí asi 2 km jihovýchodně od Kroměříže ve výšce 188,7 m n.m. Plocha povodí činí 131,9 km2, délka toku 23,4 km.

KOZEL
osamělé skalisko
500 m n.m., 1 km j. od hradu Cimburka, 3,5 km jz. od obce Stupava
Skalisko Kozel je věžovitá izolovaná skála zvedající se na mírném svahu tvořená odolnými pískovci a slepenci magurského flyše. Na jejím povrchu jsou patrny charakteristické znaky zvětrávání a odnosu horniny, výklenky, převisy, skalní dutiny, voštiny atd. Na skalisku je popsáno celkem 18 výstupových tras, horolezecká činnost je zde však zakázána. Chráněný přírodní útvar Kozel byl vyhlášen roku 1967 (0,50 ha).

KOZINEC
významný bod Chřibských hřbetů
494 m n.m., 1,5 km s. od obce Jankovice
Je tvořen paleogenními pískovci soláňských vrstev magurského flyše, souvisle zalesněný bukovými porosty.0,5 km jihozápadně od vrcholu se nacházejí sesuvy.

KRÁLŮV STŮL
významný orientační bod
archeologická lokalita, 355,7 m n.m., 1 km j. od obce Jankovice, po levé straně silnice od Modré do Zdounek naproti myslivně Nové Dvory
Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví.
Blok hrubozrnného pískovce o rozměrech cca 263 x 187 cm, výšky cca 1 m, ležící přibližně ve směru S - J. Králův stůl je některými badateli považován za megalitický dolmen, který měl sloužit jako vizír na stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané "lavičkami", zničené roku 1870. Přestože se mohlo jednat o kultovní místo, jak nasvědčují i některé archeologické nálezy, funkce astronomického vizíru je sporná.
Králův stůl však nesporně plnil po staletí funkci přirozeného mezníku jedné části hranice újezdu velehradského cisterciáckého kláštera. Poprvé je zmiňován v listině vymezující klášterní zboží roku 1228. Při příležitosti slavného svěcení klášterního chrámu 27. listopadu 1228 vydal Přemysl Otakar I. na Velehradě privilegium stanovující rozsah pozemkové držby kláštera: "Hranice pak území velehradského leží mezi níže naznačenými mezníky, totiž říčkou Pečkou k severu, k západu kámen, který je nazýván Králův stůl (ad occidentem lapis, qui dicitur kralow stol), dále hora, která se jmenuje Skála, potom okolo lesa u vesnice Újezd a kolem Polešovic a přes ostrov směrem k řece Moravě". Jako přirozený mezník této hranice zůstal Králův stůl až do 18. století Na tomto místě byla také 6. října 1706 uzavřena smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem Zikmundem hrabětem z Rotalu, pánem napajedelského panství.
První podrobný popis s plánem a mapkou vydal školní rada J. Chodníček roku 1903 pod názvem Velehradský Králov století Cenné nákresy zachycují stav v současné době již značně porušený. Intenzivní zájem věnovali památce členové archeologického spolku Starý Velehrad, kteří zde provedli průzkum v létě roku 1929. Výsledky publikovali ve Velehradském sborníku a A. Zelnitius v samostatném spisku vydaném v polovině 40. let.
Zjišťovací archeologické sondy zde byly prováděny v l. 1976 a 1977. V současné době je Králův stůl opět v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky. Dosavadním průzkumem bylo potvrzena předhistorická úprava terénu a umělé usazení kamene.