LEOPOLDOV
lázně a rekreační oblast, viz. Smraďavka.

LEOPOLDOVO ÚDOLÍ
údolí
Protéká jím Dlouhá řeka a je pojmenované podle hraběte Leopolda Berchtolda, který zde zesnul na svém loveckém zámečku. Dnes známá rekreační oblast s množstvím chat Smraďavka. Po úbočí nad Dlouhou řekou od loveckého zámečku k pomníčku U zabitého vedla pro buchlovické panstvo vyjížďková tzv. Červená cesta, sypaná červeným porcelánovým jaspisem z Medlovic.

LHOTKA
obec
282 m n.m., 6 km v. od Zdounek
Lhotka (dříve Lhota), je poprvé připomínána roku 1382, kdy ji prodal Čeněk z Konečné se vsí Cvrčovice a dvorem v Lazníkách Oldřichovi z Mydlovar. Roku 1406 se po obci píše Sobeň ze Lhoty, který ji (Lhotkam totam, que iacet supra Wzdunkam) prodal roku 1409 Fraňkovi z Morkovic. Od roku 1561 se obec stala trvalou součástí zdouneckého panství. Roku 1831 postihla osadu cholera, roku 1880 velký požár. Farou náleží osada do obce Zlámanka.

LÍSKOVEC
obec
304 m n.m., 1,5 km sv. od Koryčan
První zmínka o obci pochází z roku 1480. Od roku 1530 patřila spolu s Blišicemi trvale ke koryčanskému panství. V katastru obce se nachází bývalá panská myslivna tzv. Leskovská myslivna.

LITAVA
vodní tok
Pramení jihovýchodně od Cetechovic ve výšce 510 m n.m., protéká hlubokým horským údolím Studený žleb, přes Cetechovice východním směrem mimo Chřiby na Bučovice a dále do Svratky, kam ústí u Židlochovic ve výšce 180 m n.m. Plocha povodí je 789,8 km2, délka činí 58,3 km.

LUBNÁ
obec
245 m n.m., 9,5 jjv. od Kroměříže
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131, kdy náležel lán na Lubné (Nalubney) ke kostelu spytihněvskému. Potom byla snad samostatným panstvím o čemž se nám nedochovaly takřka žádné zprávy. V obci žilo několik svobodných mužů, kteří vykonávali funkci "lovců", podobně jako v Osvětimanech. Rozsáhlá oblast chřibských lesů byla rozdělena na dvě části, v jižní vykonávali soudní pravomoc lovci ze Stříbrnic, v severní lovci z Lubné. Tuto skutečnost nám dokládá ještě dokument z roku 1489. Roku 1358 zapisují Lubnou bratři z Otaslavic Jaroslavovi ze Šternberka. Někdy před rokem 1464 ji koupil Protivec ze Zástřizl a z Pavlovic. Pavel za Žerotína udělil roku 1545 Lubné odúmrť, Fridrich ze Žerotína upravil roku 1570 poddaným povinnosti a udělil různá privilegia. Kdy a jak se dostala osada ke kvasickému panství přesně nevíme, předpokládá se však, že někdy okolo roku 1625. Roku 1631 Jan z Rottálu vyměřil obci roboty a potvrdil odúmrť. Farou náležela osada do konce 18. století do Těšnovic, později do Zlámanky.
Před budovou obecního úřadu je umístěn žulový památník obětem I. a II. světové války.