MALÉ BRDO
druhý nejvyšší bod Chřibů
585, 8 m n.m., 2,5 km jjv. od obce Roštín
Vrchol úzkého skalnatého hřbetu s příkřejším severozápadním svahem tvořený paleogenními pískovci a slepenci soláňských vrstev magurského flyše. Je souvisle zalesněn smrkovými porosty s bukem. Pravděpodobně zde existovalo další z předvěkých vrcholových hradisek.

MALÝ BUCHLOV KÁMEN
skalní útvar, viz. Buchlov kámen.

MEDLOVICE
obec
320 m n.m., 1 km jz. od obce Osvětimany
O obci se poprvé dozvídáme roku 1351 kdy prodal zdejších 14 lánů a 3 podsedky Mládek z Medlovic Benešovi řečenému z Doupova. Jinou část vsi vlastnil roku 1355 Albert Kužel. Roku 1415 zde sídlil Vlček z Medlovic, roku 1437 je připomínán jako majitel Adam z Medlovic, roku 1447 Jan Medlovec z Medlovic. V l. 1537 - 1548 náležely Medlovice k osvětimanskému statku, s kterým se roku 1538 dostaly k panství Buchlovskému, jehož osud nadále sdílely.
Na katastru obce v tratích Díly a Zápotočí se nachází naleziště porcelánového jaspisu (lidově zvaného červenice), který vznikl vypálením jílů obklopujících samovznícené hnědouhelné vrstvy. První zpráva o výskytu porcelanitů u Medlovic pochází z roku 1884. Protože vypálené horniny mají vysokou tvrdost byly na konci 19. století používány na Hradišťsku ke štěrkování cest (r. 1888 na silnici Uh. Hradiště - Kyjov, Leopoldovo údolí).
Kaple Panny Marie byla vybudována roku 1866.

MILÁČKA
skalisko, viz. Kudlovická dolina.

MILOVICE
obec
302 m n.m., 3,5 km jv. od Zdounek
Osada byla založena majitelem zdouneckého panství roku 1786 na mýtině vzniklé vyklučením lesa . Jak se praví v době založení osady byla určena pro 13 famílií, proto se obyvatelům obce říkalo familianti. Roku 1788 zde měla vrchnost svého fojta Josefa Svobodu. O tom, zda fojtství bylo dědičné však není nic známo.

MODLA
významný bod Chřibských hřbetů
510 m n.m., 0,5 km sv. od hradu Buchlova
Vrchol s příkrými svahy, souvisle zalesněný karpatskými bučinami, tvořený paleogenními pískovci a slepenci soláňských vrstev magurského flyše. V jižním svahu se nacházejí četná pískovcová skaliska Skály pod Barborkou.
Na Modle se nachází pozůstatky menšího vrcholového hradiska o rozloze cca 6 ha z konce doby bronzové a starší doby železné. Vrchol byl opevněn třemi liniemi sypaných valů s vnitřním příkopem, zbytky čtvrtého valu jsou patrny na úbočí. Nalezeny byly také důkazy pobytu Keltů 2. století př. n. l. Někteří autoři se kloní k názoru, že vzhledem k malému rozsahu opevněné plochy nemělo místo charakter sídliště, ale spíše kultovního střediska.
Na vrcholu stojí kaple sv. Barbory.

MODRÁ
obec
220 m n.m., 1 km sv. od Velehradu, v údolí na jv. cípu Chřibů
Z katastru obce pocházejí jednotlivé nálezy z mladší doby kamenné. Nalézá se zde významná archeologická rezervace z počátku christianizace Moravy v první polovině 9. století Na díle - Modrá. Také zde nalezneme dva smírčí kříže.
V místech, kde později vznikla obec Modrá stával hospodářský dvůr s ovčínem patřící nedalekému velehradskému klášteru založený někdy v l. 1547 - 1561. Jako názvu bylo používáno označení Nový dvůr, později Neudorf (Nová Ves). Samotná obec byla založena roku 1786, po zrušení kláštera Josefem II. První osadníci obývali zbytky zpustlého dvora a ovčárny. 20 původních osadníků dostalo možnost hospodaření zdarma, další již museli za pozemky platit. Matrika pro obec byla založena při faře na Velehradě až roku 1800 můžeme tedy spíše až tento rok počítat za opravdový vznik obce. Roku 1834 zde bylo napočítáno již 30 domů. Obyvatelé obce se živili většinou prací v lese a při hospodářských dvorech. Již záhy po roku 1800 se v obci objevila rodina Tureckých z bývalého Pruského Polska, která se zabývala výrobou černé keramiky. Levná černá keramika byla určena hlavně pro vesnické obyvatelstvo. Výroba černé keramiky se v rodině udržela po celé 19. století a zanikla až roku 1931 kdy byla dílna přeměněna na byt a pec zbořena.
Naučná stezka vybudovaná na jaře roku 1997 má celkem 5 zastávek s informačními cedulemi, které seznamují návštěvníky s přírodními zajímavostmi a místními živočichy. Autorem naučné stezky je známý přírodovědec Pavel Bezděčka.

MORAVANSKÉ LÚKY
přírodní rezervace
3 km jv. od Koryčan na s. svazích Bradla
Komplex lesních luk a drobných lesních enkláv o celkové rozloze 8,72 ha byl vyhlášen přírodní rezervací 28. října 1990. Důvodem ochrany je zachování lučních společenstev v oblasti Chřibů s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů rostlin (například bělozářka větvivá, orlíček obecný, prstnatec májový, kosatec trávolistý, kosatec sibiřský, vemeníky a vstavač obecný).
Ochranářský záměr je možno realizovat pouze aktivní formou ochrany území, která představuje napodobování původního způsobu hospodaření na těchto lokalitách. V daném případěto znamená kosení luk a odstraňování náletů dřevin.
Nedílnou součástí chráněného území jsou lesní porosty, které louky bezprostředně obklopují. Podle systému lesnické typologie náleží ke skupině lesních typů Fageto - Quercetum (bukové doubravy).
Komplex těchto luk zasazených do rámce víceméně přirozených lesních společenstev představuje ojedinělou lokalitu svého druhu ve Chřibech.

MOŘDÍŘKA
vrchol
559, 7 m n.m. 2 km s. od obce Staré Hutě
Vrchol široce zaobleného hřbetu s příkrým severozápadním svahem s drobnými skalními formami.
Etymologicky pochází zajímavý název vrcholu od slova mordovati, tedy vražditi. Podle místní tradice se v těchto nepřístupných horských místech shromažďovali obyvatelé okolních obcí při vpádu cizích vojsk do země. Špehové nepřátelských armád však ukryté vesničany vypátrali a vojsko je na místě zvaném Mořdířka potom povraždilo. Jiná verze spojuje pomístní název s pobytem lapků, přepadajících a vraždících kupce na nedaleké stezce přecházející přes Chřiby.

MOUCHNICE
obec
261 m n.m., 2 km z. od Koryčan v údolí Kyjovky (Stupavy)
Z katastru obce se je známo několik zajímavých archeologických nálezů z období volutové kultury, doloženo eneolitické sídliště.
Obec je poprvé připomínána roku 1350. Obec byla rozdělena na dvě části. Část na levém břehu Kyjovky (Stupavy) patřila k hradu Cimburku, od roku 1576 ke koryčanskému panství, na pravém břehu patřila panství bučovickému. Nad obcí stávala tvrz připomínaná roku 1497. V severní části obce v místě zvaném Požáry stávala pravděpodobně vypálená vesnice.