NA DÍLE - MODRÁ
národně kulturní památka, archeologická lokalita
na okraji na okraji obce Modrá, 1 km východně od Velehradu
Základy zděného kostelíka v trati Díly u Božího Syna objevil roku 1911 profesor bohoslovecké fakulty dr. Jan Nevěřil. Jednalo se o první nález zděné stavby z období cyrilometodějské mise, avšak v době objevu a ještě dlouho poté nedoceněný. Až více jak po 40 letech díky objevům ve Starém Městě byla lokalita patřičně interpretována prof. J. Cibulkou.
Jednolodní kostel s lodí o rozměru 7 x 9 m a apsidou 2,5 - 2,6 m měl vestavěny čtyři podpěry a krátkou příčku. Podlaha byla dlážděna menšími přitesávanými kameny. Podle prof. J. Cibulky se jednalo o stavbu iroskotské mise, která pronikala na území Moravy v první polovině 9. století z Pasova. Kostelík byl součástí velmožského dvorce ke kterému patrně patřila také osada zjištěná nedaleko na břehu Salašky v poloze zvané Konventka. V blízkosti kostelíka bylo objeveno také několik hrobů. Nálezy z těchto hrobů nám dokládají, že se jednalo příslušníky vyšších vrstev, ba v některých případech i o jejich privilegovaném postavení.
Po zániku Velké Moravy kostelík pustl. Na počátku 13. století je vzpomínán jako prázdný a pustý kostel sv. Jana (ecclesia sancti Joannis) moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, který jej daroval novému klášteru na Velehradě. Po dobu stavby chóru sloužil velehradským cisterciákům jako provizórium. Kostelík stál pravděpodobně až do konce 17. století, neboť je ještě vyobrazen na rytině z 2. poloviny 17. století V následujících staletích bylo zdivo rozebráno a použito ke stavbám v okolí.

NA PILE
orientační bod
300 m n.m., 1 km jz. od Holého kopce, v údolí Dlouhé řeky
V údolí okolo Dlouhé řeky pod Holým kopcem se nachází zbytky staveb, které donedávna sloužily pro dělníky, kteří zde pálili dřevěné uhlí. Produkce zdejšího dřevěného uhlí byla používána nejen pro tuzemské chemické provozy, ale také na vývoz do západní Evropy. Výroba byla zastavena v 80. letech našeho století. Nedaleko se nachází hájovna stejného jména. Při cestě ze Smraďavky se na ostrožně svažující se k Dlouhé řece nachází menší slovanské mohylové pohřebiště v trati Žďáry. 8 mohyl o průměru 350 cm dosahuje výšky asi 50 - 70 cm.

NAPAJEDLA
město
188 m n.m., 5 km j. od Otrokovic v údolí řeky Moravy
V trati pod Hamry u železniční stanice byly nalezeny mamutí stoličky, kly i zlomky dlouhých kostí. V pískovně byl roku 1956 odkryt únětický objekt, snad pozůstatky hrnčířské dílny s velkým množstvím zlomků keramiky a dokonce i s vypálenýma hroudama hlíny s otisky lidských dlaní. Z období kultury lužických popelnicových polí pochází vzácný nález bronzového kopí. V trati Pod dubovou bylo lokalizováno slovanské sídliště.
První písemná zmínka o Napajedlích pochází z roku 1362, roku 1366 se zde připomíná tvrz jmenovaná jako hrad (castrum). Další písemné zprávy o tvrzi máme až z l. 1500 - 1511. Původní osada s tvrzí a kostelem se nalézala na ostrově, který tvořila ramena řeky Moravy. V roku 1995 probíhal záchranný archeologický výzkum v historickém jádru města v trati Na kapli, který odkryl pozůstatky zmiňované tvrze. Nalezená keramika dovoluje datovat vznik hrádku do doby kolem poloviny 14. století a zánik tohoto objektu za polovinu 15. století.
Městečko Napajedla a panství patřily k majetku krále (markraběte), ale záhy byl tento majetek dáván zástavou různým šlechticům. Tito se střídali poměrně často v průběhu celého 14. i 15. století Roku 1427 bylo městečko dobyto husity a roku 1469 obsazeno Uhry. Roku 1498 držel zástavou Napajedla a Buchlov Petr Přibík ze Zahrádky, který připojil napajedelské panství k buchlovskému. Král Vladislav II. však roku 1511 udělil na tato panství dědičná vlastnická práva (alod) Arklebu Trnavskému z Boskovic. Dále drželi panství Žerotínové, kteří roku 1542 odprodali část buchlovského panství spolu s hradem. Roku 1581 prodal panství Jan Jetřich ze Žerotína pánům z Vartemberka.
Roku 1611 koupil panství za 118 000 zl. Jan Jakub z Rotalu, čímž se panství dostalo do majetku tohoto rodu na dlouhou dobu. Rotalové utužovali své panství zvyšováním roboty a dalších poddanských povinností. Ve snaze hospodářského růstu panství založili celkem 6 nových vesnic, osazených Valachy (Halenkovice, Jankovice, Košíky, Nová dědina). Rod Rotalů vymřel po meči roku 1762 Františkem Antonínem a panství bylo rozděleno mezi jeho tři dcery v jejihž rodinách se panství dále nalézalo. Koncem 19. století byly opět spojeny všechny bývalé části panství v rukou Aristida Baltazziho, po jehož smrti je zdědila jeho vdova Marie. Od ní koupilo polovinu velkostatku roku 1925 arcibiskupství olomoucké. Další část panství byla v rámci pozemkové reformy parcelována a zestátněna. Zbytek majetku Marie Baltazziové (zámek a 335 ha pozemků) byl prodán roku 1935 v dražbě, kde jej získala firma Baťa za 3 160 000 Kč. Spolu s Baťovým koncernem byl tento majetek znárodněn v prosinci roku 1945.
Zámek je monumentální trojkřídlou stavbou ve stylu Ludvíka XVI. postavenou v l. 1764 - 1769 podle projektu architekta Fr. Ant. Grimma. Zámecký park ve francouzském a anglickém stylu je cenným svou kompozicí i charakterem. V zámeckém parkovém komplexu nalezneme barokní výzdobu jako kašnu , studnu, 4 vázy a sochu Immaculaty s vázou.
Kostel sv. Bartoloměje se sochami sv. Petra a Pavla je mohutnou barokní stavbou z roku 1712 se schodištěm z roku 1754. Sochy v okolí kostela - sv. Cyril, sv. Jan, sv. Václav, sv. Ludmila a Panna Marie pochází z 19. století Mezi další významné architektonické památky Napajedel patří barokní měšťanské domy čp. 65 a čp. 74. Budova radnice je významnou novorenesanční stavbou vybudovanou podle projektu hradišťského architekta Dominika Feye z roku 1905. Na její výzdobě se podíleli přední výtvarníci té doby - Franta Uprka (socha sv. Jiří) a Jano Köhler (keramická výzdoba hodinového ciferníku). Na svahu vrchu Kalvarie se nalézají tři kamenné kříže a tři kapličky, zbytky křížové cesty, kterou nechal postavit Jáchym Rotal roku 1731. Socha Karla Havlíčka Borovského v dnešních Havlíčkových sadech byla postavena ke 100. výročí jeho narození. 1 km jižně od Napajedel se nachází známé rekreační středisko vybudované okolo slepého ramena řeky Moravy zvané Pahrbek.
Lázně v Napajedlích nacházející se na pravém břehu řeky Moravy jsou připomínány již roku 1669. Vyvěrá zde minerální alkalicko-muriaticko-sirovodíkový pramen zvaný Slanica, jehož voda se užívá k léčení nemocí žaludečních a ledvinových. Již v roce 1838 měla budova lázní 19 pokojů, 10 koupelen a vlastního lékaře. Zahájením provozu na druhé koleji železniční trati roku 1872 se pramen ztratil. Snaha o jeho obnovení vedla k úspěchu roku 1903 a k obnovení lázní v režii obce roku 1912. Roku 1920 koupily lázně manželé Kohnovi, kteří zde přistavěli roku 1925 restauraci a byty pro pacienty. Pramen Slanica se nalézá v nejzazší části štoly dlouhé 48 m, ražené v pískovcích. Odtud je voda sváděna samospádem do 3m hluboké jímky. Přepad z této jímky je vyveden pro veřejný odběr ve spodní části budovy lázní. Před budovou lázní je studna o průměru 180 cm, 7 m hluboká do které je sváděna voda ze štoly používaná pro koupele. Lázně jsou v provozu celeoročně.

NEMOTICE
obec
261 m n.m., 3,5 km sz. od Koryčan v údolí říčky Kyjovky (Stupavy)
Obec je poprvé připomínána roku 1327. V l. 1371 až 1543 je zde připomínána tvrz, která stávala na zahradě domu č. 37, kde se říkalo "Na tvrzi". Kulaté návrší obklopené příkopem se zbytky zdiva bylo patrné ještě počátkem tohoto století. Roku 1568 dokládají zprávy existenci zdejších lázní. Kostel sv. Václava pochází z roku 1794.

NOHA
skalisko, viz. Bradlo.

NOVÁ DĚDINA
obec
338 m n.m., 5 km z. od Otrokovic na kopci v sv. části Chřibů
Katastr obce náleží k nejzajímavějším archeologickým lokalitám ve Chřibech. Díky své výhodné poloze s dalekým rozhledem byla oblast osidlována již v době paleolitu. Kromě drobných nálezů různých pravěkých kultur zde byly archeologicky prozkoumány paleolitické stanice mladšího rázu v tratích Na kostelíku a Podkoryta s vyjímečnými nálezy z pazourku, rohovce i křišťálu. Stáří nálezů je odhadováno na 10 - 15 - 35 tisíc let. V lese Doubí se nalézá skupina dosud neprozkoumaných slovanských mohyl. Jižně od obce v trati na Kostelíku bylo prozkoumáno rozsáhlé slovanské kostrové pohřebiště z poloviny 11. a 12. století Bylo prozkoumáno celkem 140 hrobů datovaných díky nálezům mincí - denárů knížete Oty I. Sličného a jeho vnuka Oty Černého. Pohřebiště patřilo ke zdejší slovanské osadě zničené vpády Kumánů na Moravu okolo roku 1250.
První písemná zmínka pochází z roku 1353, kdy je jmenována obec jako Nová Ves, pravděpodobně v souvislosti se zaniklou slovanskou osadou. Obec sdílela osudy kvasického panství, jehož byla součástí. Okolo roku 1548 byla obec pustá. Obnovena byla roku 1656 Janem z Rotalu zakládací listinou z 5. dubna. Osazena byla osadníky z Valašska, kteří si sebou přinesli své zvyky a kroj. Také názvy některých tratí dodnes zůstaly ryze valašské ( Tabarky, Ujmisko atd.). Valaši do zdejšího kraje přenesli také chov ovcí, kterým se obec v minulosti vyznačovala.
Až do roku 1907 užívala obec názvu Nová Ves, od tohoto roku byl název úředně změněn na Nová Dědina. Kamenný kříž s dvěmi lipami pochází z roku 1863. Kříž byl postaven nákladem místní rodiny Polišenských z č. 97. V obci se nalézá pomník padlým legionářům v I. světové válce s bustou T. G. Masaryka, ukrývanou ve studni obyvateli před fašisty a v květnu 1945 znovu nainstalovanou.