POLOHA
Členitá vrchovina o ploše 335 km2 je tvořena dvěma rovnoběžnými hřbety ve směru od jihozápadu k severovýchodu, vzájemně oddělenými v jihovýchodní části údolím horního toku říčky Kyjovky (Stupavy). Povrch severozápadního hřbetu je v podélném profilu mírně vyklenut. V jeho střední části se nachází nejvyšší bod Chřibů - Brdo (586,7 m.n.m.). Jihovýchodní hřbet s nejvyšším bodem Ocásek (553,4) je širší a nižší.
Chřiby jsou nejzápadnějším výběžkem Karpat vzniklým vyvrásněním mořského dna druhohorního a třetihorního moře vyplňujícího karpatskou geosynklinálu. Tyto usazeniny byly koncem třetihor a počátkem čtvrtohor velkými vnitrozemskými tlaky vytlačeny severozápadním směrem přes okraj Českého masívu, přičemž vznikly dva příkrovy dosahující mohutnosti až 1000 metrů. V příkrovech se střídají vrstvy pískovců, slepenců s vrstvami jílů a slínů, které jsou nazývány flyšem. Hřebenem pohoří se táhne tzv. příkrov magurský, jehož některé slepencové části nesnadno zvětrávají a vystupují v terénu jako skalní útvary vzniklé mrazový zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Kromě těchto izolovaných skalních útvarů jsou pro Chřiby příznačné svislé až převislé skalní stěny na příkrých svazích, tzv. skalní sruby.


poloha | turistické trasy | historie | ochrana přírody | rostlinstvo | živočišstvo