SALAŠ
obec
5 km sz. od Velehradu, 270 m n.m., v horském údolí Salašky
Z katastru obce jsou známy pouze ojedinělé nálezy kamenných sekyrek z mladší doby kamenné.
První samostatné chalupy lesních dělníků, kteří na buchlovském panství klučili les zde vznikaly pravděpodobně již v první polovině 17. století V údolí Salašky směrem k Vlčáku cca 3 km jihovýchodně od obce stávala jedna z nejstarších skláren na buchlovském panství. Jako obec je Salaš připomínána roku 1664. Název je odvozen od salašnictví - pasení dobytka, které umožňoval vznik pastvin po vyklučených lesích.
Před koncem II. světové války se obec stala důležitou základnou partyzánského oddílu Jana Žižky - Olga. 29. dubna 1945 v trati Vápenice nedaleko od obce došlo k tragédii, jejíž příčiny dodnes nejsou zcela objasněny. Bylo zde zastřeleno 19 mužů a 1 žena, většinou obyvatel Salaše. Na tomto místě (1,5 km sz. od obce) byl vybudován památník obětem salašské tragedie, jehož autorem je sochař Mikuláštík z Uherského Hradiště. Součástí památníku jsou i pomníčky se jmény obětí.

SALAŠKA
vodní tok
Pramení 1 km jihovýchodně od Vlčáku a teče jihovýchodním směrem přes obec Salaš, Velehrad do Starého Města, kde ústí do řeky Moravy v nadmořské výšce 177,3 m.

SKÁLY POD BARBORKOU
skupina skal, tvořená 12 skalními bloky a věžemi v příkrém jižním svahu vrcholu Modla
Nejvyšším skaliskem je tzv. Hlavní kámen, další horolezecky zajímavé útvary se nazývají Plotna pod Barborkou, Čtvrtá skála, Pátá skála, Sousední kámen a Kohútik. Skupina skal je hojně navštěvována horolezci; v horolezeckých příručkách je popsáno celkem 47 výstupových tras. Prvovýstupy vyšší obtížnosti uskutečnili M. Pelc, B. vašina a M. Zapalač.

SKLEPISKO
archeologická lokalita
441,6 m n. m., 1 km s. od obce Košíky
Jedná se o pozůstatky výšinného hradiska pravděpodobně velkomoravského původu. Opevnění ve tvaru nepravidelného obdélníkového čtyřúhelníka má obvod přes 1000 m. V terénu jsou patrny místy až 2 m vysoké hlinitokamenité valy ve dvou místech, asi vstupů přerušené. Valy obklopují zbytky 8 - 12 m širokého příkopu. Zdá se pravděpodobné, že hradisko přežívalo jako tvrz až do 11. století.

SKRŽICE
obec
246 m n.m., 2 km sv. od Zdounek
První zmínka o obci pochází z roku 1373 jako samostatné zboží, kdy se píše Racek ze Skržic. Ve 14. století obec střídala často majitele, v 15. stol se stala součástí kvasického panství. Počátkem 16. století obec koupil Hynek z Kunčic a připojil ji k panství zdouneckému, jehož součástí již zůstala.

SLAMEŇÁK
nejvyší bod Slameňácké vrchoviny
431,5 m n.m., 1,5 km jz. od obce Kostelany
Vrchol široce zaobleného hřbetu souvisle zalesněného smrkovými porosty s bukem a modřínem tvořený paleogennními pískovci soláňských vrstev magurského flyše.První zmínka o obci pochází z roku 1373 jako samostatné zboží, kdy se píše Racek ze Skržic. Ve 14. století obec střídala často majitele, v 15. stol se stala součástí kvasického panství. Počátkem 16. století obec koupil Hynek z Kunčic a připojil ji k panství zdouneckému, jehož součástí již zůstala.

SLANICA
lázně a pramen, viz. Napajedla.

SMRAĎATSKÝ POTOK
vodní tok, viz. Dlouhá řeka.

SMRAĎAVKA
lázně a rekreační oblast
1,5 km jz. od Buchlovic v údolí Dlouhé řeky
Název Smraďavka vznikl podle sirnatých pramenů v údolí, které byly poprvé popsány Tomášem Jordánem z Clausenburku ve spisu Kniha o vodách hojitelných neb teplicech moravských z roku 1580. Popsal zde polohu pramenů, složení vody a účinky zdejšího sirného pramene chválí tak, že by se zde "kašna přistrojiti mohla".
Lovecký zámeček patřící majitelům buchlovského panství byl vystavěn v l. 1670 - 1680 v barokním slohu. Známý lékař a lidumil Leopold Berchtold se do zámečku přestěhoval v době, kdy dal k dispozici svůj zámek v Buchlovicích jako nemocnici. Zde také 26. 7. 1809 zemřel nakažen tyfem při výkonu své lékařské služby. Na jeho památku je zdejší údolí někdy také nazýváno Leopoldovo a Smraďavka Leopoldov.
Lázeňská budova byla postavena na počátku 19. století z podnětu Leopolda Berchtolda. Budova měla 14 hostinských pokojů, 10 kabin po dvou vanách a velký sál. Největšího rozkvětu dosáhly lázně v polovině 19. století kdy sem zajíždělo velké množství hostů. Velký sál sloužil jako taneční a hosté zajížděli také do okolní přírody na výlety. Zvláště oblíbenou vyjížďkovou trasou pro kočáry s hosty byla tzv. Červená cesta, štěrkovaná medlovickým porcelanitem. Vedla od budovy lázní kolem pramenů, lesem nad Dlouhou řekou k místu U zabitého, kde se konávaly pikniky. Kaplička z konce 17. století je postavena na jednom ze zdejších sirnatých pramenů, druhý, z kterého byla odváděna voda do nádrže v lázeňské budově se nachází těsně za ní.
Velké množství rekreačních chat zde bylo vybudováno především v 70. a 80. letech našeho stol, zvláště díky vzniku možnosti koupání vybudováním přehradní nádrže Sovín. Přehrada na Dlouhé řece má 7,1 m vysokou hráz a pojme celkem 378 tis. m3 vody.

SOBĚSUKY
obec
340 m n.m., 4 km. v. od Zdounek
Obec byla v historii součástí zdouneckého panství. První nesporná zmínka o osadě pochází z roku 1412. Roku 1786 byly rozděleny pozemky nedalekého panského dvora a na nich založena osada Nové Soběsuky. Ta však později splynula se starší obcí.

SOVÍN
údolní nádrž, viz. Smraďavka.

STARÁ HRÁZ
přírodní rezervace (7,8 ha)
330 m n.m., 1,5 km jv. od Stupavy v údolí Kyjovky (Stupavy)
Listnatý porost typu habrové doubravy s teplomilnými druhy rostlin v podrostu (vstavače, lilie zlatohlávek, bažanka vytrvalá, mařinka vonná, válečka lesní, bukvice lékařská aj.).

STARÉ HUTĚ
obec
393 m n.m., 2,5 km sv. od obce Stupava v údolí horního toku Kyjovky (Stupavy)
Obec, jak nám dokládá i její název Hutě, vznikla u sklárny vybudované v údolí říčky Stupavy na buchlovském panství. Sklárna je zde poprvé uváděna roku 1701, přestože se dá předpokládat, že zde byla již mnohem dříve, snad již za Jiřího Zikmunda ze Zástřizl na počátku 17. století O obci je však zmínka až roku 1750. Počet obyvatel vzrůstal, neboť výroba skla se v průběhu 18. století zvyšovala. Vyrábělo se zde sklo nejen tabulové, ale i užitkové, částečně i reprezentativní. Odbytové problémy po roce 1801 vedly roku 1806 k uzavření provozu. Část sklářů se odstěhovala za prací do Nového Hrozenkova. Roku 1814 pronajali Berchtoldové sklárnu Izáku Reichovi z Buchlovic, který zde obnovil výrobu skla. Nájemní smlouva byla každoročně obnovována až do roku 1876, kdy došlo k jejímu definitivnímu uzavření. Obyvatelé obce, kteří se neodstěhovali se snažili nalézt nový způsob obživy. Koncem 19. století byla obec známa výrobou perleťového zboží. Výroba perleťových knoflíků a ozdobných předmětů se soustřeďovala především v přízemí bývalé budovy správy skláren. Byla zde dílna s 15 zaměstnanci.
Kaplička Panny Marie pochází z poloviny 19. století Asi 2 km severovýchodně od obce nedaleko lovecké chaty stejného jména vyvěrá vydatný pramen Hladná voda (zřejmě od chladná voda) sledovaný Hydrologickým ústavem.