STARÉ MĚSTO
město
180 m n.m., 1 km sz. od Uherského Hradiště, leží v rovině na pravém břehu řeky Moravy
Staré Město patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám ČR. Rozsáhlými výzkumy započatými ve 30. letech našeho století A. Zelnitiusem, od roku 1948 vedenými doc. dr. V. Hrubým byly odkryty doklady rozsáhlého slovanského osídlení. Nejdůležitějším faktorem pro vznik rozsáhlého sídlištního celku byla bezesporu výhodná poloha na pravěké obchodní stezce od Baltického moře k Dunaji, která zde překračovala řeku Moravu. Nejstarší nálezy dokládají zdejší slovanskou přítomnost již v 6. století V následujících staletích zde vzrůstal počet obyvatel a vznikla zde zatím největší dosud známá slovanská sídelní aglomerace městského typu, zahrnující nejen Staré Město, ale i dnešní Uherské Hradiště. Tato sídelní jednotka je dnes již většinou odborníků považována za politické centrum Velkomoravské říše. V silně opevněném prostoru se nalézalo několik sídelních celků, pohřebišť s bohatými milodary, ale také velmi zajímavé pozůstatky slévačských a šperkařských dílen i železářské huti. Výzkumy pod vedením Dr. L. Galušky v současnosti pokračují, přestože jsou komplikovány hustou novodobou zástavbou.
Po úpadku Velkomoravské říše zanikla během 10. století velká městská aglomerace na jejímž místě zůstala jen ves nesoucí jméno Veligrad (Velehrad). Trhová ves Veligrad je připomínána jako součást majetku spytihněvského kostela roku 1141. Význam obce začal opět stoupat, zvláště po založení kláštera cisterciáků roku 1205. Cisterciácký řád byl znám především zaváděním nových hospodářských metod. V obci bylo vybudováno několik mlýnů, pila a především rybníky. Část obyvatel však byla po roce 1257 přesídlena do nově založeného královského města na nedalekém ostrově sv. Jiří, které dostalo název Nový Velehrad. Ještě roku 1315 byla obec nazývána Velehradem, od roku 1321 již Staré Město. Obec náležela velehradskému panství až do roku 1514, kdy ji klášter zastavil městu Hradišti v ceně 1 200 zl. K definitivnímu odprodeji Starého Města královskému městu Uherskému Hradišti došlo roku 1550. Přestože se jednalo o samostatnou obec tvořilo Staré Město funkci jakéhosi předměstí Hradiště. Proto bylo také často postihováno válečnými událostmi, kterým úspěšně čelila hradišťská pevnost. Největší pohromou byl vpád Švédů roku 1643, který obec prakticky srovnal se zemí. Současný půdorys obce pochází z druhé polovině 17. století, kdy musela být obec prakticky znovu vystavěna. Hospodářský vzrůst zaznamenala obec při budování severní dráhy v roce 1841. Železnice otevřela nové možnosti, takže zde začaly vznikat větší průmyslové podniky. Především to byl roku 1868 cukrovar bratrů Mayů.
Národně kulturní památka Památník Velké Moravy byl vybudován roku 1960 v lokalitě Na valech. Budova památníku kryje základy kamenného velkomoravského kostela, který byl vybudován v polovině 9. století na starém pohanském pohřebišti ze 7. století Stálá expozice dokumentuje dějiny Velkomoravské říše jejího centra, které se nacházelo v nejbližším okolí. Provozní doba památníku je duben - říjen, v zimních měsících je uzavřen. Veřejnosti volně přístupná je národně kulturní památka, archeologicá lokalita Špitálky, kde je možno spatřit část základů podélného kostela z 9. století Římskokatolický farní kostel sv. Michala je pozdně románskou stavbou podélného typu z 1. poloviny 13. století Původně plochostropá stavba byla zaklenuta a přestavěna roku 1734. V základech byly objeveny zbytky okrouhlé velkomoravské rotundy z 9. století Hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele je pozdně románskou kaplí, původně kostnicí z poloviny 13. století Sochařsky i architektonicky náročnější prací z 2/4 18. století je sousoší sv. Jana Nepomuckého.

STARÉ MÝTO
hranečník
1 km jv. od Bunče při silnici z Modré na Bunč
Opracovaný pískovcový kámen o rozměrech 70 x 45 x 25 cm, zasazený do země má ryté iniciály HK a symbol kruhu děleného křižmo. Jedná se o prastarý sluneční symbol, ale stáří této památky není úplně jasné. Nejstarší zprávu o tomto kameni nalezneme v práci F. J. Schwoye: Topographie vom Markgrafthum Mähren z roku 1793. Zmiňuje se zde o Králově stolu a dále praví: "Jiný, vztyčený kámen, na němž kolo je vydlabáno, stojí nedaleko odtud a znám jest názvem moravským - mejto. Zde musely povozy kolem jedoucí platiti clo."

STŘÍBRNICE
obec
240 m n.m., 3 km z. od Boršic v údolí potoka Hruškovice
V katastru obce byla nalezeny ojedinělé paleolitické a neolitické nálezy.
První zmínka o obci je z roku 1140 kdy zde náleželo jedno popluží spytihněvskému kostelu. Větší část obce náležela později buchlovskému panství, menší část ke které náležel tučapský dvůr byla drobným zemanským statkem po kterém se psal roku 1415 Ondřej ze Stříbrnic. V buchlovské části obce se nacházelo 12 gruntů s výsadním postavením. Jejich držitelé se nazývali lovčími, z nihž byl také volen starosta obce. Původní poviností stříbrnických svobodníků byla patrně ochrana stezky jdoucí od brodu na řece Moravě přechodem přes Chřiby na brněnsko. V době, kdy strážní funkci převzalo v polovině 13. století královské město Nový Velehrad byli tito strážci pověřeni službou k ochraně lesů a vod zeměpanského buchlovského panství. Od této služby byli také nazýváni lovci. Později zasedali při krevním soudě konaném na hradě Buchlově. Lovčí nebyli sice zbaveni robotní povinosti, měli však řadu výsad. Nemuseli odvádět poplatky ze svých gruntů, v královském městě Hradišti byli osvobozeni od placení mýta i poplatků za mletí obilí. Buchlovský soudní tribunál byl zrušen soudní reformou Marie Terezie. Obec byla vážně poškozena procházejícími vojsky zvláště v 17. a na počátku 18. století.
Kaplička sv. Prokopa je drobnou sakrální stavbou z roku 1750. Farní kostel sv. Prokopa byl vybudován roku 1910. Zajímavé je zasvěcení kapličky a kostela neboť sv. Prokop je patronem horníků. Vycházelo pravděpodobně z přesvědčení, že název obce pochází od místního dolování stříbra, což je však omyl. Morový sloup se sochou Bičovaného Krista je barokní kamenosochařskou prací z první poloviny 18. století.

STŘÍBRNICKÉ PASEKY
přírodní park (153 ha)
290 - 416,6 m n.m., 0,5 km sz. od Stříbrnic
Přírodní park byl vyhlášen k ochraně estetického rázu krajiny s kopaničářským osídlením a s významnými přírodními hodnotami.