STŘÍLKY
obec
371 m n.m., 6 km sv. od Koryčan na sz. úbočí Chřibů
Střílky jsou starou osadou, která vznikla při mocném hradu, který zde byl vystavěn na obranu cesty ze Zdounek na Koryčany a Kyjov a zároveň chránil přechod přes Chřiby (viz HRAD). Obec je poprvé připomínána roku 1261, kdy se po něm píše kastelán brumovský Smil ze Střílek (de Zdrilke), zakladatel vizovického kláštera. Další osobou s tímto přídomkem a snad i majitelem hradu a obce je Petr Puklice ze Střílek (1263). Historie obce je spojena s osudy hradu, který se uvádí výslovně jako pustý roku 1542. Do městečka se správa stříleckého panství dostala tedy někdy počátkem 16. století. Roku 1578 získal Střílky od Václava z Boskovic Mikuláš Kobylka z Kobylího. V letech 1591 - 1599 je ve Střílkách uváděna přítomnost tvrze. Neznámým způsobem nabyl panství před rokem 1608 evangelík Adam Martinkovský z Rozseče. Při pobělohorských konfiskacích mu byly Střílky i vyhořelé Zástřizly oceněné na 16000 zl. mor. ponechány, ale byl nucen zaplatit vysokou pokutu. Od roku 1624 držel panství rod Petřvaldských, který se Střílkami spojil i Cetechovický statek. Městečko i panství značně utrpělo v průběhu třicetileté války. R. 1763 vymřel Bernardem Petřvaldským rod po meči a panství zdědili Künburgové. Ti je prodali roku 1885 Herbersteinům, kteří panství dále prodali roku 1912 pozemkové bance v Praze od které je získal Leopold Berchtold z Buchlovic. Roku 1927 koupil střílecký lesní velkostatek Dr. Zdeněk Černý s manželkou Annou.
Zámek stojí v místech někdejší tvrze vzpomínané na konci 16. století Stávala v místech severozápadního rohu pozdějšího renesančního zámku, který dal přestavbou této tvrze vybudovat Adam Martinkovský z Rozseče. Ve 30. letech 18. století dal zámek přebudovat do barokní podoby Antonín Amand z Petřvaldu. Vznikl tak komplex jednopatrových budov kolem nádvoří s hranolovitou věží. Na nádvoří byla vybudována hodnotná barokní přízední kašna neznámého autora s figurální plastikou Neptuna. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný, neboť po roce 1993 jej restituentka předala Nadaci Živoucí světlo, která si zde zřídila své sídlo. Anglická zahrada byla u zámku založena koncem 18. století Na jejím dolním konci byla vybudována počátkem 19. stol lovecká skalka, která sloužila jako střelnice pro zámecké panstvo a jejich hosty.
Barokní hřbitov nechal vystavět Antonín Amand z Petřvaldu. Za autora této ojedinělé hřbitovní architektury, navržené a vytvořené v l. 1730 - 1743 je pokládán Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu, autor řešení piaristického kostela ve Strážnici. Jedná se o prostranství s celkovou plochou 1856 m2, utvořené násypem na svahu u kostela, obezděné mohutnou kvádrovou pískovcovou zdí. Zeď je vysoká vpředu přes 3 m, vzadu přes 10 m. V ose čtverce s vykrojenými nárožími je dvouramenné schodiště a mohutná kaple. Uzavřená plocha je dokonalým systémem kanálů odvodněna. Díky odvodňovacímu systému a kvalitě navezené zeminy podléhají pohřbená těla rychlejšímu tlení než je obvyklé. Pod kaplí jsou dvě klenuté krypty v kterých jsou pohřbeni Künburgové. Sochařskou výzdobu provedl vynikající moravský sochař Gottfried (Bohumír) Fritsch (1706 - 1750), žák slavného vídeňského sochaře Jiřího Rafaela Donnera. Autorem některých drobnějších sousoší je pravděpodobně jeho bratr Josef Antonín Fritsch. U obou vchodů na hřbitov jsou umístěny dvě velké kamenné vázy s jemně provedenými reliéfovými kompozicemi nebe a pekla. Dvě menší vázy s reliéfy smrti a posledního soudu jsou nad vchody do hrobky u kaple. Uprostřed vstupní plošiny, pod níž se také nalézá krypta, stojí socha anděla smrti v nadživotní velikosti. Podobné dvě mohutné postavy andělů - strážců stojí u kaple. Všechny tři sochy působí svou mohutností, koncepcí i provedením. Na ohradní zdi stojí 22 sousoší vyjadřujících jednak cnosti a dobré skutky, tak hříchy a nepravosti. Náklady na zbudování hřbitova dosáhly 80 000 zl. Vysvěcen byl hřbitov 12. května 1743. Opravován byl v l. 1872 a 1896. Ve dvacátých letech našeho století když hrozilo sesutí levé zadní ohrady byl hřbitov v l. 1927 -1928 opraven nákladem Památkového úřadu v Brně (168 000,- Kč). Od té doby tato vzácná barokní památka chátrá a dnes se nachází v neutěšeném stavu.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící na návrší částečně terasovitě upraveném byl postaven v letech 1764 - 1770 podle projektu Gaetana Mathea Bisoniho. V jeho interiéru jsou dvě cenná, mohutná plátna Ignáce Raaba. Před kostelem stojí kamenný kříž s korpusem Ukřižovaného datovaný kryptogramem (1807). Socha sv. Antonína Paduánského vedle kříže pocházi z roku 1906. Socha sv. Jana Nepomuckého u zámku je lidová, zdařilá sochařská práce z konce 18. století Kaple sv. Floriána je typickou venkovskou stavbou z poč. 19. století postavenou na památku velkého požáru Střílek v roce 1744.

STUDENÝ ŽLEB
horské údolí, viz. Zástřizly, Litava.

STUPAVA
obec
345 m n.m., 6 km z. od Koryčan, v údolí říčky Kyjovky (Stupavy)
Jméno Stupava je vzpomínáno již v 15. století (1407 a 1464). Nejednalo se však o obec, ale název údolí podle jména tudy protékajícího horního toku říčky Stupavy (Kyjovky). Vznik osady souvisí s novým osidlováním buchlovského panství po třicetileté válce. Větší část prvních osadníků byli zběhlí poddaní ze vsetínského panství. Ti se zde začali usazovat v l. 1693 -1700. V roce 1705 byla vesnice v základní podobě již dobudována. V urbáři hradu Buchlova roku 1720 stojí: "...na tom místě, kde ta dědina jest, samé hory byly, role nepříliš dávno těžkou prací jsou zdělány". Zemědělství bylo jen vedlejším zaměstnáním pro svou malou výnosnost. Hlavní obživou obyvatel bylo pálení dřevěného uhlí, částečně pak práce v nedalekých sklárnách buchlovského panství, později koryčanských. Stupavská sklárna se nacházela v údolí po proudu Kyjovky asi 2 km jihozápadně od obce. V druhé polovině 18. století produkovala mimojiné i výrobky z  módního mléčného skla, místně zvaného "porcelánové". Zájem o zdejší sklo byl především v měšťanských vrstvách, a to i v sousedních zemích. Po zastavení práce v okolních skelných hutích koncem 19. století se obyvatelé živili chudým zemědělstvím, dřevařstvím a pálením dřevěného uhlí, částečně také výrobou perleťového zboží.
Farni kostel sv. Klimenta byl postaven na místě bývalého lesa roku 1863, farní budova roku 1864. Pamětní kříž s korpusem Ukřižovaného při silnici do Koryčan pochází z roku 1812, jsou na něm patrny přežívající barokní formy.

STUPAVA
vodní tok, viz Kyjovka.

SULIMOV
obec
278 m n.m., 4 km jzz. od Kvasic
V katastru obce v poloze Obranica se nachází zbytky valů slovanského hradiska, které plnilo strážní funkci nad obchodní cestou procházející Chřiby. S hradiskem souvisí také výskyt několika žárovišť a pět mohyl s popelnicovým pohřbem v trati Za starou ohradou.
První zmínka o Sulimově pochází z roku 1353. Obec byla vždy součástí kvasického panství. Roku 1514 a roku 1548 je uváděna jako úplně pustá, ale již koncem 16. nebo počátkem 17. století byla znovu osazena. Dnes je součástí Sulimova i obec Vrbka, která měla v nejstarších dobách určité výsadní postavení, podobně jako Lubná. Tato skutečnost je vzpomínána ještě roku 1414. Výjmečné postavení spolu s Lubnou souviselo pravděpodobně se strážní funkcí obcí nad obchodní cestou.

SUŠICE
obec
210 m n.m., 1 km j. od Kudlovic
První zmínka o Sušicích je z roku 1344 kdy zde Jitka, vdova po Rupertovi ze Sušic odkázala lán velehradskému klášteru. Zemanský rod ze Sušic zde měl svou tvrz, nedoloženou v písemných pramenech, ale ověřenou archeologicky. Zbytky tvrze se nalézají v jihozápadní části obce na mírném svahu směrem k Jankovickému potoku. Okrouhlý kopeček zvaný Vinohrádek má základnu o průměru asi 40 m a byl obklopen širokým příkopem a valem. Příkop i val jsou z větší části zničeny, část je narušena cestou. Roku 1375 se připomíná Dětřich ze Sušice. V 15. století patřil zdejší dvůr a mýto buchlovskému panství. Při dělbě napajedelského a buchlovského statku připadla obec Napajedlům. Nadále tak od roku 1608 zůstaly součástí napajedelského panství.

SVATÁ BARBORA
kaple
510 m n.m., 0,5 km sv. od hradu Buchlova na vrcholu jménem Modla
Kaple svaté Barbory lidově zvaná Barborka stojí na místě někdejšího raně gotického kostelíka zasvěcenému stejné patronce. První zmínka pochází z roku 1412 kdy o něj vedl spor velehradský klášter s Benediktem, farářem z Buchlovic. K výstavbě nové kaple, která měla být součástí plánovaného kláštera trinitářů došlo v l. 1672 - 1673 z iniciativy Hanuše Zikmunda Petřvaldského. Od stavby kláštera však bylo upuštěno z důvodu nedostatku pitné vody. Nakonec byla vybudována vedle kaple pouze tzv. poustevna ve které bydleli uherskohradišťští františkáni, kteří se o kapli starali až do 30. let našeho století Kaple sloužila především jako rodová hrobka pro majitele buchlovského panství, ale jsou zde pohřbeni také soudcové loveckého práva a poustevníci řádu sv. Františka.
Raně barokní stavba křížového půdorysu s třemi oltáři je završena kopulí. Vchod do kaple zdobí erb stavebníka Hanuše Zikmunda z Petřvaldu a jeho manželky Anny Marie Serényiové. Hlavní oltář z přelomu 17. a 18. stol pocházející z nedalekého Velehradu sem byl přemístěn po zrušení kláštera Josefem II. roku 1783. Součástí hlavního oltáře byla pozdně gotická socha madony, která je dnes uložena ve sbírkách hradu Buchlova. Nejcenějšími exponáty výzdoby kaple jsou náhrobky pohřbených šlechticů. Uměleckým dílem prvořadého charakteru je především náhrobek Zikmunda II. Berchtolda pořízený jeho synem Leopoldem II. Ten nechal do novorenesanční architektury zakomponovat terakotový reliéf Madony - špičkové dílo pozdní italské renesance, jehož autorství je připisováno Giovannimu della Robbia (1469 - ?1529).
Mariánský sloup před kaplí pochází z 18. století Poutě, v posledních letech obnovené, bývají konány u příležitosti svátku Svaté Trojice.

SVATÁ VODA (Svatá studýnka)
lázně a sirný pramen, viz. Zdravá voda.

SVĚTLÁ
zaniklá osada
380 m n.m., 1,5 km jv. od Zdounek, na svahu pod vrcholem Světlá (394,5 m n.m.)
Stávala zde zaniklá ves připomínaná jako součást zdouneckého panství roku 1412, 1542 a 1561. Roku 1750 zde již byl jen panský dvůr a ovčín. Další zaniklá osada se jmenovala Kopa (připomínaná roku 1542 a 1561) a stávala v lesní trati stejného jména při cestě na Bunč. Při silnici směrem do Zdounek stojí chráněná skupina 5 lip zv. Lípy svobody, vysazených roku 1848 na památku zrušení roboty. Chráněna je také asi 300 let stará lipová alej ve směru k Bunči. 0,5 km z. se nachází přírodní památka Kamenec. Pískovcová travnatá stráň s jalovci a teplomilnými společenstvy rostlin (hvozdík kartouzek, sveřep vzpřímený, bílojetel pětilistý, kozinec dánský aj.) o rozloze 3 ha.

SVEZENÉ
významný bod Kostelanské vrchoviny
307,4 m n.m., 1 km východně od obce Žlutava
Široce zaoblený odlesněný hřbet tvořený paleogenními pískovci a jílovci zlínských vrstev magurského flyše. Původní název vrcholu, doložený již roku 1560 zněl Žltov nebo Žlutov. Z něj je také odvozen název nedaleké obce Žlutava. Výhled do širokého okolí.

ŠPIDLÁK
skalisko, viz. Bradlo.