VELKÁ OSTRÁ (ŽELEZŇÁK)
význ. bod Chřibských hřbetů
531,7 m n.m., 3 km j. od Koryčan
Vrchol kuželovitého tvaru s příkřejším severním svahem souvisle zalesněný převážně bukovými porosty s javorem, tvořený paleogenními pískovci a slepenci soláňských vrstev magurského flyše. Nedaleko vrcholu se nachází drobný skalní útvar U kalíška.

VLČÁK
bývalá hospoda, důležitá křižovatka turistických cest
561 m n.m., 2 km jv. od Cetechovic na hlavním hřebeni Chřibů
Původně panská hospoda Vlčák nalážela k cetechovickému statku a sloužila také jako poštovská stanice na křižovatce poštovních tras. Protože tudy projížděly poštovské vozy třemi směry patřilo k povinostem hospodského také upravování okolních cest, zvláště prohazování napadeného sněhu v zimě. Mezi další povinosti patřilo pravidelné vyzvánění zvonem, aby se mohli orientovat zbloudilí v lesích. V souvislosti se zrušením zdejších poštovských tras prodala vrchnost hospodu 1. července 1764 Františkovi Rosému za 500 zl. Po jeho smrti roku 1778 ji zdědil syn Josef, který hospodu roku 1791 prodal. Koncem 18. století se majitelé poměrně rychle střídali (1791 Antonín Kašpárek, 1793 Jan Táborský, 1795 Karel Daněk).
Od 2/3 19. století patří hospoda rodině Váňů. Na přelomu 19. a 20. století zde pobývala každoročně na letním bytě spřízněná rodina Nábělkova. Prof. Dr. František Nábělek (1852 - 1915) si zde zřídil hvězdářskou pozorovatelnu a pracoval zde se svou dcerou Marií na svých astronomických výzkumech. Je autorem několika astronomických knih, ale především velmi cenné velké mapy hvězdného nebe. Často zde pobývaly také děti Fr. Nábělka, které vesměs vynikly v různých oborech. Dcera Anna byla klavírní virtuoskou, pracovala jako hudební pedagog, syn František byl botanik světového významu, který se proslavil především svou rozsáhlou prací o botanickém výzkumu Blízkého východu. Syn Vojtěch byl také vynikajícím botanikem a mykologem, zabýval se také mimo jiné popsáním květeny na Kroměřížsku.
Díky odlehlé poloze v lesích se i přes přísný zákaz tancování v období Protektorátu na Vlčáku hrálo a tancovalo. Příslušníci Váňovy rodiny se aktivně zapojili do protifašistického odboje, což mělo za následek jejich zatčení. Otec byl umučen a oba synové se stali hned po propuštění jedněmi z prvních partyzánů. Koncem 40. let zřídil Zdeněk Váňa na Vlčáku srážkoměrnou meteorologickou stanici.
Dnes je hospoda mimo provoz a je využívána pouze jako soukromý rekreační objekt.
V blízkém okolí severním a severozápadním směrem se vyskytují drobná skaliska s názvy Gavendova skála (569, 2 m n.m.), Vodová skála, Endlicherova skála a Janečkova skála. Zhruba 200 m severně od Vlčáku se nachází jeden z pramenů Kotojedky s dobrou pitnou vodou. 1,5 km jihovýchodně od Vlčáku nad údolím horního toku Salašky se nalézají skalní útvary Zavěšené skály.

VRBKA
potok
Pramení v severovýchodní části Chřibů pod vrcholem Kula (391,3 m n.m.) a hájovnou Tabarky. Teče jihovýchodním směrem přes Halenkovice do Moravy kde ústí 1 km jihozápadně od Spytihněvi.

VRŠAVA
samota
500, 4 m n.m., 2,5 km v. od Koryčan
Stávala zde osada patřící ke Koryčanům okolo bývalého panského ovčína. Osada však zanikla a na jejím místě zůstala jen panská myslivna, sídlo koryčanského revírníka. Nachází se zde kamenná studna krytá dřevěnou nástavbou. Od roku 1990 zde pořádá KČT Kyjov zimní srazy s tábořením.
Asi 400 m jihovýchodně se nachází skaliska Pečínkova skála opředená pověstmi o úkrytu loupežníků s vůdcem Pečínkou.

VŘESOVICE
obec
281 m n.m., 3 km z. od Osvětiman na j. úpatí Chřibů
První zpráva o Vřesovicích pochází z roku 1358, kdy obec daroval markrabě moravský Jan brněnskému klášteru sv. Tůmy. Ten patřil augustiniánům, kteří obývali také klášter na Hoře svatého Klimenta. Ve 14. a 15. století zde existoval svobodný dvůr. Podle místní tradice sídlili vladykové z Vřesovic na tvrzi, na kterou se uchýlilo roku 1421 několik mnichů z Hory svatého Klimenta po vyplenění kláštera husity. Tvrz se měla nacházet v místní trati Hradíštěk. Brněnští augustiniáni obec roku 1543 zastavili Vřesovice Jiřímu Puzmanovi z Perstorfu. brzy potom obec připadla císaři Ferdinandu I., jenž ji dal do správy Přemkovi z Víckova a roku 1564 městu Kyjovu. Roku 1577 koupilo město Kyjov Vřesovice i s pustou vsí Hořenčicemi za 2600 zl. Obec byla od nepaměti proslavena svým ovocnářstvím, zvláště jsou známa místní velmi kvalitní jablka.
U silnice směrem ke Koryčanům stojí Boží muka, údajně v místech hromadného morového hrobu. Zvláště významnou památkou je pískovcová pamětní deska, dříve umístěná na domě č. 56, dnes na budově obecního úřadu. Její text zní: "Ferdinand z Boží milosti římský, uherský, český atd. král infant ve Španělsku, arcikníže rakouské a markrabě moravské atd. oznamuje Vám lide robotný vsi Vřesovic, že jsme statečnému Přemkovi z Víckova na Prusinovicích, podkomořímu našemu markrabství moravského, věrnému milému poručiti ráčili, aby se v tůž ves Vřesovice na místě našem uvázal a Vás v správě své až do dalšího jemu o tom poručení měl. Protož Vám poroučíme, když nahoře psaný podkomoří náš mezi Vás příjde aneb vyšle a jakž Vám od něho na místě našem oznámeno bude, abyste se v tom povolně a poslušně k němu najít dali a jemu jak dotčeno a do vůle naší správy jináče nečiníce. Dáno v Prešpurku v úterý po svatém Pavlu na víru obrácení léta 1550 a království našich římského a jiných".

VYLÍZANÁ SKÁLA
třetí nejvyšší bod Chřibů 555,6 m n.m., 1 km szz. od Brda
Název severozápadního vrcholu úzkého asymetrického hřbetu s příkrým severozápaním svahem v jehož středu se nachází nejvyšší bod Chřibů Brdo. Hřbet tvořený paleogenními pískovci a slepenci soláňských vrstev magurského flyše je zalesněn bukovými a smrkovými porosty. V severozápadním svahu se nachází skalnatý stupeň charakteristický svými jazykovytými prohlubněmi.
Někdy se názvu Vylízaná skála nesprávně používá pro skalisko Jeřabčina, které se nachází asi 1,5 km szz. Při těžbě dřeva v 80. letech našeho století bylo nesprávně užito jména Vylízaná skála pro vzniklou mýtinu v okolí Jeřabčiny a dále přeneseno i do speciálních lesních map. Protože mýcením byla odkryta skála do té doby ukrytá v lese a nikdo si již nepamatoval její staré jméno začalo se užívat nesprávného pojmenování.