ZIKMUNDOV
vrchnostenský dvůr
480 m n.m., 1 km z. od obce Staré Hutě
Bývalý vrchnostenský dvůr vybudovaný okolo roku 1860 nese jméno po svém zakladateli, majiteli buchlovského panství Zikmundu II. Berchtoldovi. Vzhledem k původnímu oficiálnímu názvu Berchtoldshof (Berchtoldovský dvůr)se v nedalekých Starých Hutích novější název Zikmundov nikdy nevžil a používá se výhradně názvu Dvorek. Zikmund II. Samuel Corsinus Berchtold vystudoval lesnickou a hospodářskou školu a stal se v těchto oborech uznávaným odborníkem. Byl c.k. komořím, skutečným tajným radou, komandérem Leopoldova řádu, hlavním porotcem u krajského soudu v Uherském Hradišti, členem říšské rady a moravského sněmu atd. Zvláštní zálibu měl v chovu koní a byl delegátem ministerstva orby pro záležitosti chovu koní na Moravě a dlouholetým presidentem Spolku ku zvelebení chovu koní na Moravě. V Buchlovicích každoročně pořádal výstavu a přehlídku ušlechtilých koní.
Dvůr byl vybudován v souvislosti se založením hřebčince v Buchlovicích, který patřil ve své době k nejznámějším na Moravě. Okolní louky, které vznikly vymýcením bukových lesů pro potřeby nedalekých skláren byly vhodné právě pro pasení zdejšího koňského chovu, jak nám ještě dnes připomíná název jedné z nich - Hříběcí louka. Koně na zdejších pastvinách trávili celé letní období, na zimu se stěhovali do Buchlovic. Roku 1886 měl hřebčinec celkem 86 chovných koní. Po Zikmundově smrti chov koní upadl a dvůr byl využíván pro chov ovcí. Na okraji Hříběcí louky stával prastarý dutý dub s pověstnou rozložitou korunou, uváděný jako orientační bod na starých vojenských speciálkách - U širokého dubu (Zur breiten Eiche). V jeho dutině se schovávali při dešti pocestní i pasáci, kteří si zde rozdělávali oheň. Při jedné takové příležitosti roku 1912 dub zevnitř zapálili a ten úplně vyhořel, takže dnes již neexistuje. Při likvidaci zbytků dubu bylo údajně napočítáno na jedné větvi 350 letokruhů.

ZIKMUNDOVA SKÁLA
skalisko
460 m n.m., 3 km s. od Osvětiman, jv. od kóty 504 m Čertova skála
Menší skalní útvar, s jeskyňkou opředený pověstmi, někdy také nazývaný Zikmundky. Na skalisku je vytesán nápis SIGMUND FELSEN, což pravděpodobně souvisí s pobytem Zikmunda II. Berchtolda, který do zdejších míst zajížděl lovit. Na louce u Osvětiman dokonce plánoval vybudování loveckého zámečku, z úmyslu však sešlo.

ZLACKÁ STUDÁNKA
kamenná studánka
275 m n.m., 1 km sv. od obce Salaš
Kamenná studánka vybudovaná roku 1862 zachycuje vydatný pramen vyvěrající z úbočí vrcholu Hrušová (389,2 m n.m.). Podle místní tradice byl pramen vody objeven při pokusu najít zlato od čehož pochází také její jméno. Ke studánce se váže několik místních pověstí.

ZLECHOV
obec
200 m n.m. 3 km z. od Starého Města v údolí Zlechovského potoka
Z katastru obce jsou známy nálezy z paleolitu i neolitu. V trati Valy při silnici do Starého Města bylo lokalizováno jedno z nejstarších slovanských sídlišťz období starohradištního. Další slovanské sídliště se nacházelo v trati Za branou.
Nejstarší zmínka o obci pochází z falsa ze 13. století ve kterém potvrzuje roku 1207 držení vsi zakoupené od rytíře Dobena za 30 stříbrných nově založenému velehradskému klášteru král Přemysl Otakar I. Husitskými válkami poškozený klášter byl však nucen Zlechov zastavit hradišťskému měšťanu Štěpánu Pleulovi. Jeho syn však obec postoupil obec zpět klášteru. Roku 1547 byl Zlechov spolu s dalšími obcemi v zástavě Žerotínů s podmínkou, že budou přispívat na výživu opata a konventu. Obec vážně poškodily válečné události, které se táhly celým 17. století Také byla často ohrožována povodněmi způsobovanými Zlechovským potokem.
V prostoru před novým kostelem stávala starobylá kaple sv. Anny, připomínaná již ve 14. století Její podoba před zbouráním roku 1995 pocházela z přestavby z roku 1850. Boží muka u silnice do Tupes dal postavit roku 1647 klášterní převor Adam Mirandula. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi před kostelem pochází z roku 1733 místním občanem Pavlem Dudeškem. Opravena byla nákladem zlechovských občanů roku 1885. Na poli směrem ke Starému Městu stával smírčí kříž asi ze 17 století Kamenný kříž se zaoblenými rameny o výšce asi 1 m a síle kamene 30 cm je dnes uložen ve Slováckém museu v Uherském Hradišti.

ZLECHOVSKÝ POTOK
potok
Pramení pod bývalým vrchnostenským dvorem Zikmundovem asi 1 km východně od obce Staré Hutě. Dříve se oficiálně používalo také názvu Břestecký potok. Tok prochází obcemi Břestek, Tupesy a Zlechov, do Moravy ústí 2 km jihozápadně od Starého Města.

ŽELEZŇÁK
vrchol, viz. Velká ostrá.

ŽERNOVY
zaniklá obec, viz. Divoky.

ŽLUTAVA
obec
298 m n.m., 2 km jz. od Otrokovic na sv. výběžku Chřibů
Katastr obce je bohatý na archeologické nálezy, především z pravěku. Oblast byla vyhledávána především lovci, kteří měli z této strategické polohy možnost sledovat tahy velkých stád zvěře. Jednotlivé paleolitické stanice se nacházejí na temenech nebo svazích kopců, v nadmořské výšce kolem 300 m. Na katastru obce již bylo lokalizováno nejméně 10 poloh s nálezy typické aurignacké industrie. Avšak i další kultury zde zanechaly stopy svého pobytu, bylo zde nalezeno žárové pohřebiště z období zvoncovitých pohárů i z období doby římské. Bohatá jsou také naleziště z období slovanského. Především se jedná o středohradištní mohylové pohřebiště v na jihovýchodním svahu vrchu Tresný. Bylo zde zjištěno celkem 27 mohyl. Nápadně převažovaly bojovnické pohřby se sekerami a meči v hrobové výbavě což jistě souviselo se strážní funkcí zdejšího místa nad stezkou procházející napajedelskou branou. K pozoruhodným nálezům patří také nález mince použité jako milodaru v inventáři slovanského kostrového hrobu (stříbrný antoninian M. Iulia Philippa Arabse, 244 - 249).
Obec byla založena v polovině 17. století na napajedelském panství a kolonizována valašskými osadníky. První písemná zmínka pochází z roku 1667. Název Žlutavy byl odvozen od jména kopce, který se nachází východně od obce. Název vrcholu (307,4 m) je doložen již roku 1560 (Žltov, Žlutov). Od svého založení až do roku 1848 byla obec součástí napajedelského panství.
Pozoruhodným, ojedinělým jevem je tradice místních Mikulášských obchůzek. Zvyk pochází patrně z Valašska odkud jej do obce přenesli osadníci v polovině 17. století V předvečer svátku sv. Mikuláše se koná obchůzka průvodu, který vede "turek" s šavlí v ruce. Za ním kráčí "mikuláš" s "andělem", pak jde "smrt" a další masky. Prastarý zvyk přitahuje svou zajímavostí a nevšedností nejen spoustu účastníků a diváků místních, ale i z širokého okolí.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje postavený z příspěvků občanů a dotace firmy Baťa byl dokončen roku 1939.