Zcela běžný tabák voní zcela běžně tabákově nasládle. Ovšem po zapálení veškerá všednost mizí. Širokou škálou jejích výparů jsou zaskočeny snad všechny postižené oblasti: je hořká na horním patře a v nosohltanu, štípe v nose a pálí v krku. Je to první nelehká cigareta, v níž je patrné pižmo; ovšem není to primát hodný následování. Při zpětném výdechu do zavřených úst je pouze průvanovitá. Přívuň se zkoušet nedoporučuje, nejste-li ovšem milovníky pachuti motorového oleje. FNS je dokonale přebita pachutěmi, díky čemuž ji nelze prožít.
Na milovníka tabáku dokouřivšího airlite se snese únavná zoufalost, důrazně se mu připomenou hodiny, kdy jako člen pořadatelské služby uklízel pozůstatky taneční zábavy.
Ovšem zamáčknutím nedopalku do popelníku ještě lekce airlite nekončí. I při pouhé vzpomínce na ni se kuřák cítí jako důchodce, který vypráví vnukům o svém mládí stráveném těžkou prací česáče bavlny, kdy celé dny propolykal na plantážích ve snaze zhltnout drzá vlákna bavlny neustále mu lezoucí ústy do krku. Ještě ráno po společných chvílích s airlite je kuřák jakoby nachlazen; je to ovšem jenom onen bavlněný knedlík v krku. Tato cigareta nám připraví vskutku dlouhotrvající zážitek.
V případě akutní nutnosti pouze jedlá.
(mb)
